Mýty a pravda

Antikoncepce je dnes něco naprosto přirozeného a samozřejmého, a přece je obestřena spoustou mýtů. Povědomí mnoha žen o vlastním těle, menstruaci, plodných dnech, vlivu hormonů a škále možností antikoncepce je skoro stejné jako povědomí jejich babiček někdy před půl stoletím. Budete-li pokračovat ve čtení, pokusíme se vyvrátit nejčastější a nejzatvrzelejší omyly, které se o antikoncepci tradují. A třeba mezi těmi mýty překvapeně najdete i ten svůj.

Doufáme, že vám následující řádky budou k užitku, a že si po jejich přečtení budete moci zodpovědně říct: Antikoncepce je moje rozhodnutí.

Mýtus č. 1: Menstruace má přijít každý měsíc, moje tělo se tím čistí.

Není to pravda. Přesvědčení, že menstruační krvácení je vlastně čištění těla, při kterém se měsíc co měsíc z dělohy vyplavují bakterie nebo mrtvé buňky, je mýtus zakořeněný opravdu velmi pevně. Pravda je ale jiná. Z lékařského hlediska není každoměsíční krvácení nic přínosného. Není tedy pravda, že by vám jakkoli škodilo, bude-li vaše menstruace v důsledku používání hormonální antikoncepce kratší nebo slabší. Zajímavé je i to, že ženy nikdy v historii nezažívaly tolik menstruací jako dnes – tedy až čtyři sta padesát za život! Mohla za to četná těhotenství a dlouhá období kojení. A tak se dokonce nabízí otázka – není vlastně nemenstruovat přirozenější než menstruovat?

Mýtus č. 2: Pilulky se musí čas od času vysadit, to je známá věc.

Není to pravda. Tenhle názor je stejně rozšířený jako zastaralý a nepravdivý. Mnohé ženy jsou skálopevně přesvědčeny, že antikoncepční pilulky musejí pravidelně na pár měsíců vysadit, aby se tělo mohlo „zotavit“ z hormonů, které kombinované pilulky obsahují. A protože tomu věří, skutečně to i dělají a vůbec si tím nepomáhají. Pravda je totiž taková, že k vysazování pilulek není absolutně žádný důvod, že to dokonce může být škodlivé. Na úplném začátku užívání kombinovaných pilulek totiž existuje jisté riziko trombózy, které se časem významně snižuje. Jsou-li tedy pilulky pravidelně vysazovány, zvýšené riziko trombózy se opakovaně vrací vždycky s novým začátkem užívání. A ještě jeden fakt: přestávky v užívání pilulek nezvyšují ani šanci otěhotnět, protože doba, po kterou je užíváte, na to nemá žádný vliv.

Mýtus č. 3: Ženy, které kojí, nesmí užívat hormonální antikoncepci.

Pouhá polopravda. Některé hormonální metody opravdu nejsou pro kojící matky vhodné, přípravky s obsahem estrogenů by se užívat neměly, protože estrogen by mohl ovlivnit tvorbu mléka. Naproti tomu progestiny, zejména pak ty, které mají „místní“ účinky například ve formě hormonálních nitroděložních systémů, objem a složení mléka žádným způsobem neovlivňují. Kojící ženy mohou také bez obav využívat tříměsíční injekce, hormonální implantáty a pilulky obsahující pouze progestin. Tak jako tak je ale dobré poradit se o nejvhodnější formě se svým gynekologem.

Mýtus č. 4: Pohlavní styk během menstruace je bezpečný, i když neberu žádnou antikoncepci.

Naprostá nepravda. Věřit něčemu takovému je nejspolehlivější cesta k nechtěnému otěhotnění. Neužívat antikoncepci během menstruace znamená nebezpečně si zahrávat, protože k oplodnění bezesporu dojít může! Délka menstruačního cyklu se totiž u každé ženy liší a pohybuje se v rozmezí 21 až 35 dnů. K ovulaci dochází téměř vždy asi dva týdny před začátkem menstruace, tedy mezi 7. a 21. dnem cyklu. Vzhledem k tomu, že životnost spermie je (doslova) nepředvídatelná, nechráněný pohlavní styk může vést k otěhotnění od prvního dne periody. Navíc některé ženy špatně vyhodnotí krvácení mezi menstruacemi, domnívají se, že menstruují, a jsou tedy „přirozeně chráněny“ – což, jak už víme, je dvojitý omyl. Prostě a jasně – nechcete-li otěhotnět, musíte antikoncepci užívat pravidelně.

Mýtus č. 5: Nitroděložní systémy nejsou pro ženy, které doposud nerodily.

Není to pravda. Jako metodu volby je možno nitroděložní systémy doporučit většině žen požadujících dlouhodobou vratnou metodu antikoncepce, a to včetně žen, které dosud nerodily a žen po císařském řezu. Pokud je nevhodné užívat pilulky nebo jiné metody (například kvůli nesnášenlivosti estrogenu), mohou být hormonální nitroděložní systémy dobrou alternativou. Mají totiž vysokou účinnost v prevenci těhotenství, zcela odpadá nutnost každý den pamatovat na aplikaci, i menstruace je obvykle slabší, a tudíž i méně bolestivá. A jak je to s možností otěhotnět? I o tom panují zažité mýty. Nitroděložní tělísko lze kdykoli odstranit a už příští měsíc můžete otěhotnět! I tady ale platí – zajděte za svým gynekologem a poraďte se, je-li hormonální nitroděložní antikoncepce právě pro vás to nejlepší řešení.

Mýtus č. 6: Menstruace prostě bolí a hotovo, je to nutné zlo.

Není to pravda. Ano, křeče v břiše, bolest hlavy a zad, napětí v prsou, změny nálady nebo nevolnost - menstruace je pro mnohou ženu vážně utrpení. Ale je to opravdu nutné? Pokud máte podobné potíže, určitě zajděte za svým gynekologem, který vás vyšetří a poradí vám, jaké jsou možnosti úlevy od bolestí. Každopádně je fakt, že i tady může antikoncepce výrazně pomoci. Menstruace je při užívání některých metod, například pilulek nebo hormonálního nitroděložního systému, slabší, a tudíž méně bolestivá. Je to způsobeno, především potlačením růstu děložní sliznice. A nejde jen o snížení bolesti – je tu méně omezení, například v souvislosti s dovolenou, cvičením nebo pohlavním stykem.

Mýtus č. 7: Nitroděložní tělísko je měděná věc se škodlivými účinky.

Naprostá nepravda. Strašení měděnými nitroděložními tělísky či kovovými spirálami se škodlivými účinky je opravdu nesmyslné. Ano, účinnost spirály je opravdu založena na iontech mědi, která narušuje pohyblivost spermií. Sliznice dělohy je krom toho pozměněna mírnou pseudozánětlivou reakcí, která zabrání usazení oplodněného vajíčka. Dnes už ale existuje moderní alternativa měděného tělíska, a to ve formě hormonálního nitroděložního systému, který se sice podobně jmenuje, ale mechanizmus jeho účinku je jiný. Gynekolog zavede malé tělísko ve tvaru „T“, vyrobené z pružného plastu. Tělísko obsahuje hormonální rezervoár, který postupně, po dobu několika let, podle typu, uvolňuje velmi malá množství hormonu, který navíc působí převážně lokálně, to jest přímo v děložní dutině. Hlen v děložním hrdle v důsledku toho zhoustne a chrání před proniknutím spermií. Děložní sliznice rovněž zeslábne, což zabrání usazení oplodněného vajíčka. Vzhledem k tomu, že hormon působí spíše místně v děloze než přes krevní řečiště, obvykle se zachová přirozený menstruační cyklus s nepatrným působením na hormonální rovnováhu.

Mýtus č. 8: Během kojení rozhodně není možné otěhotnět.

Naprostá nepravda. Tenhle mýtus už se opravdu přibližuje povídačkám o tom, že děti nosí čáp a že nejlepší antikoncepce je prášek (mezi koleny). Ano, kojení opravdu poněkud potlačuje ovulaci. Potlačuje, nikoli likviduje! Ovulaci kojící matky můžeme s jistotou zjistit až zpětně, tedy až tehdy, když zase začne menstruovat. A ve chvíli, kdy se dítě začne přikrmovat a k mateřskému mléku se tedy přidává i jiná potrava, pravděpodobnost opětovného zahájení ovulace a návratu k plné plodnosti se výrazně zvýší – přestože matka i nadále kojí. Pokud tedy nechcete riskovat, měla byste antikoncepci užívat i během kojení. Váš gynekolog vám spolehlivě poradí, které metody antikoncepce jsou pro vás v době kojení nejvhodnější.

Mýtus č. 9 : Jediná opravdu bezpečná metoda antikoncepce je pilulka.

Úplný nesmysl. Moderní metody dlouhodobé antikoncepce, kam patří podkožní implantáty a nitroděložní tělíska (ať hormonální nebo nehormonální), dnes v běžné či typické populaci pilulky co do účinnosti kontroly porodnosti předběhly.

Mýtus č. 10: Antikoncepce, to je vagon umělých hormonů do těla.

Není to pravda. Při užívání hormonální antikoncepce se utlumí činnost vaječníků, které následkem toho přestanou vyrábět své přirozené hormony. V těle jsou tedy dál produkovány hormony jako dosud, jen z jiného zdroje. Jsou sice syntetické, je ale třeba vědět, že jsou těm přirozeným velmi příbuzné. Jejich účinnost je navíc velmi vysoká, a tak je možné dávky hormonů dokonce oproti „normálnímu“ stavu organizmu ještě snížit.

Mýtus č. 11: Tampon zablokuje spermie.

Úplný nesmysl. Tampon není prostředkem na kontrolu porodnosti a nechrání před otěhotněním. Spermie mají svůj cíl, jsou vytrvalé a cestu si najdou.

Mýtus č. 12: Při sexu v horké vodě není možné otěhotnět.

Naprostá nepravda. Spermie vydrží hodně a horká voda jim rozhodně nijak neublíží.

Mýtus č. 13: Výplach kolou zabije spermie

To je samozřejmě nepravda - bez dalšího komentáře.

Poslední úpravy: 21. listopad 2016

Pokud byly tyto informace pro Vás užitečné, možná se o ně ráda podělíte se svými kamarádkami.